|
|
Didaktická hra ve výuce nervové soustavy člověka
NEUBAUEROVÁ, Marcela
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření čtyř autorských didaktických her pro žáky 2. stupně základní školy a jejich ověření v praxi. Dvě didaktické hry byly primárně vytvořeny za účelem osvojení znalostí tématu nervové soustavy člověka. Další dvě didaktické hry byly vytvořeny s cílem upevnit znalosti tématu nervové soustavy a znalosti tématu trávicí, dýchací, oběhové a svalové soustavy. Ověření vytvořených didaktických her proběhlo na základní škole běžného typu, která leží v jihočeském městě s počtem obyvatel 1 až 5 tisíc. Ověření v praxi proběhlo pomocí pretestu, posttestu I a posttestu II.
|
|
|
Migrace a patogenita neurotropních helmintů
Pech, Václav ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Neurotropismus helmintů lze pozorovat v jejich mezihostitelích, paratenických a definitivních hostitelích. Tito helminti využívají nervovou soustavu k migraci tělem hostitele, mohou zde také dospívat a rozmnožovat se. Neurotropní helminty lze najít jak mezi motolicemi (Diplostomum baeri, D. phoxini, Ornithodiplostomum ptychocheilus, Trichobilharzia regenti) a tasemnicemi (Taenia multiceps, T. solium), tak hlísticemi (Angiostrongylus cantonensis, Elaphostrongylus cervi, Parelaphostronglus tenuis, Baylisascaris procyonis). Přítomnost těchto helmintů v NS způsobuje (často s podílem imunitního systému hostitele) neurologické či jiné patologické změny. Nakažení hostitelé pak často hynou. Někteří neurotropní helminti (A. cantonensis, B. procyonis, T. solium, T. multiceps) mohou nakazit i člověka.
|
|
|
Adaptace centrálního nervového systému na chybění acetylcholinesterázy
Farár, Vladimír ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent) ; Cordero-Erausquin, Matilde (oponent)
Acetylcholinesteráza (AChE) účinně hydrolyzuje acetylcholin (Ach). Inhibice AChE je letální a myši s chyběním AChE ve všech tkáních (AChE KO) jsou těžce poškozeny. AChE je v CNS kotvena na prolin bohatou kotvou - proline-rich membrane anchor (PRiMA), zatímco ve svalech je kotvena kolagenem Q (ColQ). V této disertaci popisujeme že u PRiMA KO myší, u nichž je AChE v CNS eliminována, nedochází k významným změnám v chování i přes nadbytek ACh a adaptaci cholinergních receptorů podobnou té, která byla pozorována u AChE KO myší. Kromě toho u myší, u nichž AChE nemůže interagovat s PRiMA i ColQ, je fenotyp podobný jako u AChE KO myší, ale biochemické změny v CNS jsou podobné změnám u PRiMA KO jedinců. PRiMA KO myší se také od ostatních AChE deficitních myší liší svou reakcí na AChE inhibitory. Naše výsledky nasvědčují, že AChE v periferních tkáních je hlavním cílem inhibitorů AChE a že chybění AChE v periferii je hlavní příčinou fenotypických charakteristik AChE KO myší.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou posttraumatická paréza n. peroneus
Ruferová, Zdeňka ; Hassmannová, Kristina (vedoucí práce) ; Bidrmanová, Hana (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou posttraumatická paréza n. peroneus Cíle: Hlavním cílem této práce je shrnutí dosavadních teoretických poznatků o periferních parézách, především o periferní paréze n. peroneus, a následné zpracování kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou posttraumatická paréza n. peroneus. Metody: Práce obsahuje dvě části. První je část obecná (teoretická), která je zpracována formou rešerše teoretických podkladů pomocí odborné literatury k problematice polytraumatu pánve a parézy n. peroneus. Zároveň obsahuje nejdůležitější fyzioterapeutické léčebné metody a postupy využívané k diagnostice a terapii periferních paréz. Druhá část je praktická (speciální), ve které je popsán průběh rehabilitace v rámci odborné souvislé praxe zaměřené na pacienta s posttraumatickou parézou n. peroneus. Výsledky: Výsledky terapie pacienta s výše popsanou diagnózou se projevily hlavně ve zlepšení kvality analytických pohybů, pohybových stereotypů i kvality chůze. Došlo ke zvýšení svalové síly, částečnému vstřebání otoků a protažení zkrácených svalových skupin. Klíčová slova: rehabilitace, n. peroneus, paréza, polytrauma pánve, nervová soustava
|
|
|
Raný embryonální vývoj a morfogeneze vybraných orgánových soustav redií a cerkárií motolice Fascioloides magna.
Pankrác, Jan ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Fascioloides magna je ve střední Evropě nepůvodní, veterinárně významný druh dvouhostitelské motolice využívající jako své definitivní hostitele zástupce čeledi Cervidae (jelenovití). Náhodně mohou být infikováni i jiné druhy přežvýkavců, například ovce domácí, tur domácí či koza domácí. Podobně jako u mnoha dalších druhů motolic hraje i v životním cyklu motolice F. magna klíčovou roli vývoj v mezihostitelském plži (Lymnaeidae). V této části vývoje se životní stádia - sporocysty a redie rozmnožují a produkují stádia nazývaná cerkárie. Ty jsou po encystaci ve vnějším prostředí infekční pro definitivního hostitele. Vývoj motolic v prvním mezihostiteli je předmětem výzkumu již od druhé poloviny 19. století, přičemž mnoho otázek souvisejících s touto problematikou zůstává stále nezodpovězených. K odhalení některých skutečností mechanismu rozmnožování motolice F. magna v mezihostiteli a ontogenetického vývoje redií a cerkárií prezentovaném na příkladech vybraných tělních soustav - svalové, nervové a vylučovací, by měla přispět i tato práce.
|
|
|
Adaptace centrálního nervového systému na chybění acetylcholinesterázy
Farár, Vladimír ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent) ; Cordero-Erausquin, Matilde (oponent)
Acetylcholinesteráza (AChE) účinně hydrolyzuje acetylcholin (Ach). Inhibice AChE je letální a myši s chyběním AChE ve všech tkáních (AChE KO) jsou těžce poškozeny. AChE je v CNS kotvena na prolin bohatou kotvou - proline-rich membrane anchor (PRiMA), zatímco ve svalech je kotvena kolagenem Q (ColQ). V této disertaci popisujeme že u PRiMA KO myší, u nichž je AChE v CNS eliminována, nedochází k významným změnám v chování i přes nadbytek ACh a adaptaci cholinergních receptorů podobnou té, která byla pozorována u AChE KO myší. Kromě toho u myší, u nichž AChE nemůže interagovat s PRiMA i ColQ, je fenotyp podobný jako u AChE KO myší, ale biochemické změny v CNS jsou podobné změnám u PRiMA KO jedinců. PRiMA KO myší se také od ostatních AChE deficitních myší liší svou reakcí na AChE inhibitory. Naše výsledky nasvědčují, že AChE v periferních tkáních je hlavním cílem inhibitorů AChE a že chybění AChE v periferii je hlavní příčinou fenotypických charakteristik AChE KO myší.
|
|
|
Migrace a patogenita neurotropních helmintů
Pech, Václav ; Chanová, Marta (oponent) ; Horák, Petr (vedoucí práce)
Neurotropismus helmintů lze pozorovat v jejich mezihostitelích, paratenických a definitivních hostitelích. Tito helminti využívají nervovou soustavu k migraci tělem hostitele, mohou zde také dospívat a rozmnožovat se. Neurotropní helminty lze najít jak mezi motolicemi (Diplostomum baeri, D. phoxini, Ornithodiplostomum ptychocheilus, Trichobilharzia regenti) a tasemnicemi (Taenia multiceps, T. solium), tak hlísticemi (Angiostrongylus cantonensis, Elaphostrongylus cervi, Parelaphostronglus tenuis, Baylisascaris procyonis). Přítomnost těchto helmintů v NS způsobuje (často s podílem imunitního systému hostitele) neurologické či jiné patologické změny. Nakažení hostitelé pak často hynou. Někteří neurotropní helminti (A. cantonensis, B. procyonis, T. solium, T. multiceps) mohou nakazit i člověka.
|
|
|
Umělé neuronové sítě pro učení robotů
Sovka, Michal ; Jirků, Petr (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je pochopit, popsat a vysvětlit základní principy a elementy využívané v učení robotů s využitím umělých neuronových sítí. Nejdříve se zaměřuji na roboty obecně a jejich základní funkční celky. Posléze je zavádím do teorie učení aplikované do reálného prostředí. Nervová soustava se v této práci stává centrálním zamyšlením nad teorií učení s využitím umělé neuronové sítě. Za velmi důležité pro pochopení umělého neuronu a umělých neuronových sítí jako celek považuji biologický neuron a jeho synapse. Proto se jim věnuji s potřebnou důkladností. Po úvodu do umělých neuronových sítí se věnuji pouze jedné jejich skupině plně využívané v robotice. Na závěr demonstruji funkci Kohonenova typu umělé neuronové sítě využívaného v robotice, a to na aplikaci vyvinuté na jednom zahraničním vysokoškolském pracovišti. Přínos práce vidím ve vytvoření komplexního textu zaměřeného jak na základní elementy robotů, tak i na umělé neuronové sítě a jejich neurobiologický předpoklad. Práci pak mohou využít ke studiu zájemci v širším přístupu k inteligentní robotice.
|
host ::
RSS.